Stop mezinárodní přepravě živých zvířat !

Každoročně se miliony živých tzv. hospodářských zvířat přepravují tisíce kilometrů, v rámci kontinentu i mezikontinentálně. Po silnici i po moři, nejčastěji od chovatele na jatka. Zvířata se přepravují jak ve vedrech, tak v mrazech, natěsnaná tak, že se nemohou ani pohnout. Často se během dlouhých úmorných cest nemohou ani napít. Když se zvířata přepravují z EU do zemí mimo EU, nejsou tam již chráněna evropskými zákony a musí čelit velmi hrubému zacházení během přepravy i při brutální porážce bez omráčení. 
————-14.6. je Mezinárodní Den STOP Přepravě zvířat, kdy lidé po celém světě dávají najevo nesouhlas s dlouhou a stresující přepravou zvířat. 
Připojte se i Vy – 
¨-podepište petici, usilující o zákaz exportu živých zvířat z EU do mimoevropských zemí zde: https://action.ciwf.org.uk/page/24362/petition/1…
-sdílejte tuto zprávu na sociálních sítích/přidejte si na fotku rámeček „StopLiveTransport“
– zajímejte se o to, co kupujete a odkud to pochází!

#StopLiveTransport#MezinárodníDenSTOPpřepravěZvířat

Proč vědci provádějí pokusy na zvířatech?

Na úvod musím zmínit, že tento článek je z Turecka z roku 2016, nelze ho tedy přímo aplikovat na současnou evropskou situaci. Nicméně, připadá mi zajímavý a nutící k zamyšlení.

Tým tureckých výzkumníků si položil otázku, zda mají pokusy na zvířatech vždy striktně vědecké důvody, nebo jsou prováděny i z důvodů osobních.

Výzkumníci si vyhledali studie prováděné na potkanech ve všeobecných nemocnicích v Turecku v letech 2006-2014 a obeslali emailem jejich autory. Celkem se jednalo o 340 studií, z toho se podařilo obeslat 329.
Odpověď přišla od 73 autorů (22,2%) . Autorům byl doručen dotazník o 7 jednoduchých otázkách, jako je účel prováděné studie, náklady, rozhodovací kritéria apod. .

Po vyhodnocení dotazníků bylo zjištěno, že 31 studií bylo provedeno kvůli dizertaci a z toho 19 nemělo žádný jiný účel než právě dokončení dizertace. 19 studií bylo provedeno kvůli získáni profesury nebo jinému povýšení a z toho 7 mělo pouze tento účel. Dalšími důvody bylo navázání na předchozí experimenty (23 studií), zjištění nových poznatků ve studovaném oboru (28 studií) a získání poznatků z oboru, ve kterém autor do té doby nebádal (8 studií).

Ve 41% případů si studie vyžádala více než 2500 dolarů.

V jiné své studii autoři uvádějí, že pouze 23% experimentů na zvířatech prováděných v rámci dizertace v Turecku je publikováno.

Co z toho vyplývá? Turecké studie, vyžadující pokusy na zvířatech jsou prováděny v mnoha případech nikoli pro očekávaný vědecký přínos, ale především z osobních důvodů – hlavní je získání titulu nebo jiné výhody, skutečný vědecký přínos není na prvním místě. To je neetické – vysoké finanční částky putují na experimenty, které vyžadují životy laboratorních zvířat a následný společenský přínos je nulový.

Ačkoli můžeme polemizovat o relevanci této studie vzhledem k povrchnosti dotazníku a malému vzorku, je zajímavým vhledem do situace ve vědě, kdy to mnohdy vypadá, že nikoli přínosné výsledky, ale jakékoli publikace jsou to hlavní, oč ve vědě jde.

Zdroj: MAYIR, Burhan, Ugur DOGAN, Tuna BILECIK, Erdem Can YARDIMCI, Tugrul CAKIR, Arif ASLANER, Yeliz AKPINAR MAYIR a Mehmet Tahir ORUC. Why scientists perform animal experiments, scientific or personal aim?. Turkish Journal of Surgery [online]. 2016, 32(4), 256-260 [cit. 2019-03-28]. DOI: 10.5152/UCD.2016.3196. ISSN 13000705. Dostupné z: http://www.ulusalcerrahidergisi.org/eng/abstract/1437/eng

Výsledky kontrol Státní Veterinární Správy za rok 2018

Souhrnné tabulky kontrol vykonaných SVS v roce 2018 ukazují, že u kontrol chovů zájmových zvířat byly závady zjištěny v téměř 22% případů, u zvířat hospodářských v 19% případů. Nezapomínejme však, že to, co by u zájmových zvířat bylo již závadou, u zvířat hospodářských často závadou není. Co se týče jednotlivých činností, nejvíce kontrol proběhlo a zároveň i poměrně nejvíce závad bylo zjištěno u samotného chovu.

Zdroj:
http://www.svscr.cz/wp-content/files/pohoda-zvirat/kontroly_podle_zvirat_2018.pdf

Debata o klecovém chovu slepic na Primě

ČLÁNEK JE ROZPRACOVANÝ A ČEKÁ NA DOKONČENÍ

https://prima.iprima.cz/zpravodajstvi/nazory-bez-cenzury-zakaz-klecoveho-chovu-slepic-ano-nebo-ne

V pořadu Názory bez cenzury TV Prima, odvysílaném dne 2.2.2019, pozvaní hosté diskutovali o chovu slepic v klecích. Podívat se na pořad můžete zde.

V debatě proti sobě stáli: na straně odpůrců klecových chovů paní Romana Šonková – zástupkyně Compassion in world farming a paní Dana Balcarová – poslankyně za Piráty a předsedkyně Výboru pro životní prostředí, na straně zastánců: pan Zdeněk Jandejsek – prezident Agrární komory a pan Josef Kott – místopředseda zemědělského výboru za ANO.

Hlavní argumenty ze strany zastánců klecí (zejména tedy pana Jandejska, pan Kott se příliš nevyjadřoval) byly: vyšší hygienický standard klecových chovů -> čistá vejce, která jsou mnohem méně kontaminována mikroorganismy než vejce z volných chovů (tvrdí, že jde o 20 000× nižší napadení mikroorganismy), nižší úhyny slepic v klecových chovech oproti ostatním způsobům chovu, nižší cena klecově vyprodukovaných vajec a neschopnost zajistit dostatek vajec pro současnou poptávku v případě zákazu klecových chovů. Standardy welfare v současně používaných obohacených klecích pan Jandejsek považuje za bohatě dostačující, tvrdí, že v případě, že by slepice trpěly, tak nebudou tolik snášet, a vyzdvihuje mnohokrát nižší úmrtnost slepic v klecových chovech ve srovnání s jakýmkoli jiným způsobem chovu.

Podívejme se na tyto argumenty blíže.  1.) Jak je to s kontaminací vajec (potenciálně nebezpečnými) mikroorganismy pokud srovnáváme jednotlivé způsoby chovu?

Na začátek musím všechny uklidnit – vejce z neklecových chovů opravdu nejsou 20000× více napadena mikroorganismy než vejce z chovů klecových, a to ať už tím mikrobiálním napadením byl myšlen průměrný počet bakteriálních kolonií na jedno vejce nebo snad počet různých druhů bakterií na vejci se vyskytujících, či dokonce poměr potenciálně škodlivých bakterií vůči těm neškodným. Kde na to číslo pan Jandejsek přišel, a co jím vlastně myslel, je trochu záhada. Řekla bych, že se buď spletl, nebo si ho prostě vymyslel.

Studie(1) prováděná v Británii v letech 2006 – 2007 porovnávala počet bakteriálních kolonií (KTJ) na vejcích z farem s neobohaceným klecovým chovem, obohaceným chovem a chovem na podestýlce, přičemž do třetí jmenované kategorie byly zahrnuty haly, volný výběh a ekologický způsob produkce. Nejnižší průměrný počet bakteriálních kolonií se ukázal v neobohacených klecových chovech, mírně vyšší byl v podestýlkových chovech a nejvyšší v obohacených klecích.

Jiná studie(2) z roku 2012 zkoumala na základě epidemiologických a experimentálních dat, která jsou k dispozici, zda by přechod od klecových chovů k alternativním chovům neznamenal větší riziko kontaminace vajec Salmonellou. Závěrem bylo, že takové riziko tu patrně není.

Velmi zajímavá je studie z roku 2017 (3). Za pomoci technologie PGM (rychlý způsob sekvenování DNA) vědci porovnávali nejen množství, ale především složení mikrofauny na povrchu vajec z klecových a volných chovů. Zaměřili se na pro člověka potenciálně nebezpečné mikroorganismy. Největší procentuální zastoupení měl u obou způsobů chovu stejný bakteriální rod (Firmicutes). Na klecových vejcích byly nalezeny bakterie z 22 různých kmenů, na vejcích z volného chovu 21 kmenů. Patogenní bakterie se na obou typech vajec vyskytovaly v méně než 5% z celkového množství bakterií. Pět ze šesti hlavních skupin patogenních bakterií bylo ve větším zastoupení na klecových vejcích. Salmonella, tedy nejznámější „vaječný patogen“ byla přítomna na klecových vejcích v 0,15%, na vejcích z volného chovu dokonce jen v 0,001%.

Na dané téma existuje mnoho dalších studií. Jejich výsledky se však různí. Vypadá to tedy, že nestačí porovnávat jednotlivé způsoby chovu, abychom zjistili, která vejce jsou „nejčistší“. protože i chovy stejného typu se mohou velmi lišit v konkrétních podmínkách – rozdílné způsoby větrání, typy podestýlky, velikost chovu, hygienická opatření, doprava vajec,  původ a věk slepic….

Faktory ovlivňující kontaminaci vajec jsou zejména prašnost prostředí a složení tohoto prachu, množství slepic na metr krychlový a různá následná manipulace s vejci. Studie z USA z roku 2013 (4) navíc zjistila, že nezanedbatelný vliv na mikrobiální faunu vejce má plemeno slepice.

Co z toho tedy vyplývá? Zejména to, že nelze tvrdit, že by vejce z obohacených klecí byla nejméně riziková z hlediska množství a typu mikroorganismů.

Na textu k dalším argumentům se pracuje

Argumenty proti klecím byly: v klecích nemají slepice možnost projevovat přirozené chování – hrabání a vyhledávání potravy, popelení, hřadování, dále nevyhovující fyzický stav slepic – např. vypelichání vysoce nad rámec běžného přepeřování. Paní Šonková vysvětlila, že obohacené klece ze své podstaty nemohou zajistit dostatečné welfare – jejich velikost je nedostatečná, bidýlka ani hnízda neplní své funkce, popeliště kvůli prašnosti nemohou obsahovat dostatečné množství materiálu. Velkochovy navíc škodí životnímu prostředí. Cena vajec po zrušení klecových chovů by údajně nebyla tak dramaticky rostoucí, ačkoli s určitým nárůstem cen počítat můžeme.

Dále se řešil dovoz vajec – pan Jandejsek naznačoval, že ačkoli existuje platná evropská legislativa zavazující všechny členské státy k dodržování předepsaných standardů v chovech, zejména zákaz používání neobohacených klecí, vejce  produkovaná v Polsku mnohdy tyto standardy nesplňují. Paní Šonková poukázala na to, že pokud to tak skutečně je, jedná se o nezákonné jednání a klamání spotřebitele. Pan Jandejsek by proto, pokud má o tomto důkazy, měl věc nahlásit na vyšších místech, aby bylo zajištěno prošetření.

Velmi zajímavé je, že pan Jandejsek, ačkoliv tvrdí, že neklecová vejce jsou kontaminovaná, „nezdravá pro naše děti a vnoučata“, sám údajně chová doma slepice.

Zdroje:

1: A. Huneau-Salaün, V. Michel, D. Huonnic, L. Balaine & S. Le Bouquin (2010) Factors influencing bacterial eggshell contamination in conventional cages, furnished cages and free-range systems for laying hens under commercial conditions, British Poultry Science, 51:2, 163-169, DOI: 10.1080/00071668.2010.482462

2: SANDILANDS, Victoria a P. M. HOCKING, ed. Alternative systems for poultry: health, welfare and productivity. Wallingford: CABI, c2012. Poultry science symposium. ISBN 978-184593824-6.

3: NEIRA, Carmen, Amanda LACA, Adriana LACA a Mario DÍAZ. Microbial diversity on commercial eggs as affected by the production system. A first approach using PGM. International Journal of Food Microbiology[online]. 2017, 262, 3-7 [cit. 2019-02-14]. DOI: 10.1016/j.ijfoodmicro.2017.09.008. ISSN 01681605. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0168160517303963

4: JONES, D. R. a K. E. ANDERSON. Housing system and laying hen strain impacts on egg microbiology. Poultry Science [online]. 2013, 92(8), 2221-2225 [cit. 2019-02-14]. DOI: 10.3382/ps.2012-02799. ISSN 0032-5791. Dostupné z: https://academic.oup.com/ps/article-lookup/doi/10.3382/ps.2012-02799

Nová dotační politika EU

Příští týden (2.4.2019) se bude v evropském parlamentu rozhodovat o nové zemědělské politice, tedy i o dotacích na zemědělství (CAP) pro příštích 7 let. Výsledek může ovlivnit směřování zemědělství – směrem k ještě větší industrializaci, nebo naopak směrem k šetrnějšímu hospodaření. Na zemědělské dotace jde 40% rozpočtu EU, je to obrovská částka a v současnosti z ní většinu bohužel dostávají průmyslové farmy – velkochovy, kde zvířata živoří v klecích, lány plošně chemizovaných monokultur, zkrátka zemědělství typu „po nás potopa“. My, občané EU, musíme dát najevo, že nás zajímá, kam směřují peníze z našich daní, že nechceme podporovat hospodaření, které ničí přírodu, znečišťuje naše prostředí a ubližuje zvířatům. Proto vznikla petice za dotační podporu šetrného zemědělství. Podepsat ji můžete tady: https://act.wemove.eu/campaigns/1172.

Novinky o CAP najdete třeba zde: http://capreform.eu/

Zajímavé související odkazy:

https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/cap-glance_en

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Key_farm_variables,_by_country,_2013.png

https://infografiky.ihned.cz/kdo-jsou-nejvetsi-pobiraci-evropskych-dotaci-na-zemedelstvi/r~0e8b2432f7b011e8b7c1ac1f6b220ee8/

https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/statistics/facts-figures/direct-payments.pdf

Hrozí obcházení zákazu testování kosmetiky na zvířatech v EU

V Evropské Unii platí od roku 2009 zákaz testování složek a produktů kosmetického průmyslu na zvířatech. Od roku 2013 platí i zákaz prodeje kosmetiky, která byla otestována na zvířatech mimo EU (kontrolovanost a kontrolovatelnost dodržování těchto zákazů nechme nyní stranou).

Organizace Cruelty Free International však zjistila, že v EU přesto pravděpodobně probíhá na zvířatech testování látek, používaných hlavně nebo pouze v kosmetice. Jak je to možné? Evropská chemická agentura (ECHA) totiž prohlašuje, že pokud je test chemické látky na zvířeti proveden z jiného důvodu než pro použití v kosmetice, může se pak látka v kosmetice používat a zákaz testování kosmetiky na zvířatech se na něj nevztahuje.

Zdroj: Cruelty Free International:

https://www.crueltyfreeinternational.org/what-we-do/breaking-news/we-need-your-help-save-cruelty-free-cosmetics

https://www.crueltyfreeinternational.org/what-we-do/breaking-news/we-urge-europe%E2%80%99s-governments-save-cruelty-free-cosmetics

https://www.crueltyfreeinternational.org/what-we-do/breaking-news/findings-eu-science-hub-reinforce-our-call-echa-stop-animal-tests

Co to může znamenat? Existuje mnoho odvětví, kde testy na zvířatech povoleny jsou, jako je, bohužel a nepochopitelně, například testování čisticích prostředků. Vzhledem k tomu, kolik firem se zabývá jak výrobou kosmetiky tak i těchto prostředků (Schwarzkopf a Henkel, Procter and Gamble a mnohé další), vidím to tak, že Evropská Komise a ECHA jim tímto ukazují cestu, jak zákaz testování kosmetiky na zvířatech obejít.

Náš nesouhlas s takovými praktikami můžeme ukázat podpisem internetové petice nazvané Stop the overREACH  zde.

Zdroj obrázku: Cruelty Free International

Konec doby klecové

Miliardy hospodářských zvířat po celém světě jsou chovány v tzv. klecových chovech. Tato zvířata jsou nucena prožít buď celý svůj život (nosnice, králíci, husy…) nebo jeho značnou část (prasnice) ve stísněných podmínkách za mřížemi. Je jim tak znemožněno projevovat přirozené chování, trpí psychickými problémy a nezřídka i fyzickým poškozením v důsledku znemožnění pohybu.

V rámci Evropské Unie je klecovým způsobem chováno více než 300 milionů zvířat. Organizace Compassion in world farming (CIWF), usilující o zlepšení podmínek chovu hospodářských zvířat, jejímž hlavním posláním je ukončení průmyslových velkochovů, se snaží upozorňovat na nevyhovující životní podmínky zvířat (tzv. welfare) v klecových chovech. Proto tato organizace spustila celoevropskou kampaň Konec doby klecové.

Konec doby klecové je celoevropská občanská iniciativa (EOI), která si klade za cíl prosadit zákaz klecových chovů všech hospodářských zvířat v EU.

Evropská občanská iniciativa je něco jako společná unijní petice. Připojit svůj podpis mohou všichni občané EU, kteří nesouhlasí s klecovými chovy a dovršili věk  18 let. V případě, že se podaří do září roku 2019 sesbírat 1 milion podpisů (přičemž je ještě nutné naplnit určitý minimální limit pro každou členskou zemi, odvozený od počtu jejích obyvatel – tedy aby nebyly všechny podpisy jen z několika málo zemí), má Evropská komise ze zákona povinnost se peticí vážně zabývat.

Petici je možno podepsat i on-line  a to  zde.

Jelikož se jedná o oficiální nástroj unijní politiky, jsou všechny podpisy ověřovány – aby nedošlo k registrování neexistujících osob nebo osob, které se EOI nemohou účastnit. Každá z členských zemí má vlastní pravidla týkající se povinných osobních údajů, které je nutné vložit, aby bylo možné podpis ověřit. V případě České Republiky je tak vedle jména a příjmení nutné vyplnit číslo osobního dokladu. Není nutné se bát zneužití, údaje skutečně slouží pouze k účelu EOI a nebudou poskytovány jinam.

Pokud se skutečně podaří vybrat milion podpisů ve stanovené lhůtě (a je to na dobré cestě!), může to znamenat přelom ve způsobech chovu hospodářských zvířat. Jelikož se jedná o celoevropskou akci, případný výsledek bude mít vliv na životní podmínky mnoha milionů zvířat. A to za chvilku času strávenou podepsáním stojí, nebo ne?

Tak šup, pokud jste ještě nepodepsali, a chcete, aby kruté klecové chovy byly minulostí, učiňte tak zde!

Pro další informace navštivte konecdobyklecove.cz nebo oficiální stránky organizace Compassion in world farming v originální (anglické) nebo  v české jazykové verzi .