Proč vědci provádějí pokusy na zvířatech?

Na úvod musím zmínit, že tento článek je z Turecka z roku 2016, nelze ho tedy přímo aplikovat na současnou evropskou situaci. Nicméně, připadá mi zajímavý a nutící k zamyšlení.

Tým tureckých výzkumníků si položil otázku, zda mají pokusy na zvířatech vždy striktně vědecké důvody, nebo jsou prováděny i z důvodů osobních.

Výzkumníci si vyhledali studie prováděné na potkanech ve všeobecných nemocnicích v Turecku v letech 2006-2014 a obeslali emailem jejich autory. Celkem se jednalo o 340 studií, z toho se podařilo obeslat 329.
Odpověď přišla od 73 autorů (22,2%) . Autorům byl doručen dotazník o 7 jednoduchých otázkách, jako je účel prováděné studie, náklady, rozhodovací kritéria apod. .

Po vyhodnocení dotazníků bylo zjištěno, že 31 studií bylo provedeno kvůli dizertaci a z toho 19 nemělo žádný jiný účel než právě dokončení dizertace. 19 studií bylo provedeno kvůli získáni profesury nebo jinému povýšení a z toho 7 mělo pouze tento účel. Dalšími důvody bylo navázání na předchozí experimenty (23 studií), zjištění nových poznatků ve studovaném oboru (28 studií) a získání poznatků z oboru, ve kterém autor do té doby nebádal (8 studií).

Ve 41% případů si studie vyžádala více než 2500 dolarů.

V jiné své studii autoři uvádějí, že pouze 23% experimentů na zvířatech prováděných v rámci dizertace v Turecku je publikováno.

Co z toho vyplývá? Turecké studie, vyžadující pokusy na zvířatech jsou prováděny v mnoha případech nikoli pro očekávaný vědecký přínos, ale především z osobních důvodů – hlavní je získání titulu nebo jiné výhody, skutečný vědecký přínos není na prvním místě. To je neetické – vysoké finanční částky putují na experimenty, které vyžadují životy laboratorních zvířat a následný společenský přínos je nulový.

Ačkoli můžeme polemizovat o relevanci této studie vzhledem k povrchnosti dotazníku a malému vzorku, je zajímavým vhledem do situace ve vědě, kdy to mnohdy vypadá, že nikoli přínosné výsledky, ale jakékoli publikace jsou to hlavní, oč ve vědě jde.

Zdroj: MAYIR, Burhan, Ugur DOGAN, Tuna BILECIK, Erdem Can YARDIMCI, Tugrul CAKIR, Arif ASLANER, Yeliz AKPINAR MAYIR a Mehmet Tahir ORUC. Why scientists perform animal experiments, scientific or personal aim?. Turkish Journal of Surgery [online]. 2016, 32(4), 256-260 [cit. 2019-03-28]. DOI: 10.5152/UCD.2016.3196. ISSN 13000705. Dostupné z: http://www.ulusalcerrahidergisi.org/eng/abstract/1437/eng

Hrozí obcházení zákazu testování kosmetiky na zvířatech v EU

V Evropské Unii platí od roku 2009 zákaz testování složek a produktů kosmetického průmyslu na zvířatech. Od roku 2013 platí i zákaz prodeje kosmetiky, která byla otestována na zvířatech mimo EU (kontrolovanost a kontrolovatelnost dodržování těchto zákazů nechme nyní stranou).

Organizace Cruelty Free International však zjistila, že v EU přesto pravděpodobně probíhá na zvířatech testování látek, používaných hlavně nebo pouze v kosmetice. Jak je to možné? Evropská chemická agentura (ECHA) totiž prohlašuje, že pokud je test chemické látky na zvířeti proveden z jiného důvodu než pro použití v kosmetice, může se pak látka v kosmetice používat a zákaz testování kosmetiky na zvířatech se na něj nevztahuje.

Zdroj: Cruelty Free International:

https://www.crueltyfreeinternational.org/what-we-do/breaking-news/we-need-your-help-save-cruelty-free-cosmetics

https://www.crueltyfreeinternational.org/what-we-do/breaking-news/we-urge-europe%E2%80%99s-governments-save-cruelty-free-cosmetics

https://www.crueltyfreeinternational.org/what-we-do/breaking-news/findings-eu-science-hub-reinforce-our-call-echa-stop-animal-tests

Co to může znamenat? Existuje mnoho odvětví, kde testy na zvířatech povoleny jsou, jako je, bohužel a nepochopitelně, například testování čisticích prostředků. Vzhledem k tomu, kolik firem se zabývá jak výrobou kosmetiky tak i těchto prostředků (Schwarzkopf a Henkel, Procter and Gamble a mnohé další), vidím to tak, že Evropská Komise a ECHA jim tímto ukazují cestu, jak zákaz testování kosmetiky na zvířatech obejít.

Náš nesouhlas s takovými praktikami můžeme ukázat podpisem internetové petice nazvané Stop the overREACH  zde.

Zdroj obrázku: Cruelty Free International