Archiv rubriky: Produkce potravin živočišného původu

ČLÁNEK JE ROZPRACOVANÝ A ČEKÁ NA DOKONČENÍ

https://prima.iprima.cz/zpravodajstvi/nazory-bez-cenzury-zakaz-klecoveho-chovu-slepic-ano-nebo-ne

V pořadu Názory bez cenzury TV Prima, odvysílaném dne 2.2.2019, pozvaní hosté diskutovali o chovu slepic v klecích. Podívat se na pořad můžete zde.

V debatě proti sobě stáli: na straně odpůrců klecových chovů paní Romana Šonková – zástupkyně Compassion in world farming a paní Dana Balcarová – poslankyně za Piráty a předsedkyně Výboru pro životní prostředí, na straně zastánců: pan Zdeněk Jandejsek – prezident Agrární komory a pan Josef Kott – místopředseda zemědělského výboru za ANO.

Hlavní argumenty ze strany zastánců klecí (zejména tedy pana Jandejska, pan Kott se příliš nevyjadřoval) byly: vyšší hygienický standard klecových chovů -> čistá vejce, která jsou mnohem méně kontaminována mikroorganismy než vejce z volných chovů (tvrdí, že jde o 20 000× nižší napadení mikroorganismy), nižší úhyny slepic v klecových chovech oproti ostatním způsobům chovu, nižší cena klecově vyprodukovaných vajec a neschopnost zajistit dostatek vajec pro současnou poptávku v případě zákazu klecových chovů. Standardy welfare v současně používaných obohacených klecích pan Jandejsek považuje za bohatě dostačující, tvrdí, že v případě, že by slepice trpěly, tak nebudou tolik snášet, a vyzdvihuje mnohokrát nižší úmrtnost slepic v klecových chovech ve srovnání s jakýmkoli jiným způsobem chovu.

Podívejme se na tyto argumenty blíže.  1.) Jak je to s kontaminací vajec (potenciálně nebezpečnými) mikroorganismy pokud srovnáváme jednotlivé způsoby chovu?

Na začátek musím všechny uklidnit – vejce z neklecových chovů opravdu nejsou 20000× více napadena mikroorganismy než vejce z chovů klecových, a to ať už tím mikrobiálním napadením byl myšlen průměrný počet bakteriálních kolonií na jedno vejce nebo snad počet různých druhů bakterií na vejci se vyskytujících, či dokonce poměr potenciálně škodlivých bakterií vůči těm neškodným. Kde na to číslo pan Jandejsek přišel, a co jím vlastně myslel, je trochu záhada. Řekla bych, že se buď spletl, nebo si ho prostě vymyslel.

Studie(1) prováděná v Británii v letech 2006 – 2007 porovnávala počet bakteriálních kolonií (KTJ) na vejcích z farem s neobohaceným klecovým chovem, obohaceným chovem a chovem na podestýlce, přičemž do třetí jmenované kategorie byly zahrnuty haly, volný výběh a ekologický způsob produkce. Nejnižší průměrný počet bakteriálních kolonií se ukázal v neobohacených klecových chovech, mírně vyšší byl v podestýlkových chovech a nejvyšší v obohacených klecích.

Jiná studie(2) z roku 2012 zkoumala na základě epidemiologických a experimentálních dat, která jsou k dispozici, zda by přechod od klecových chovů k alternativním chovům neznamenal větší riziko kontaminace vajec Salmonellou. Závěrem bylo, že takové riziko tu patrně není.

Velmi zajímavá je studie z roku 2017 (3). Za pomoci technologie PGM (rychlý způsob sekvenování DNA) vědci porovnávali nejen množství, ale především složení mikrofauny na povrchu vajec z klecových a volných chovů. Zaměřili se na pro člověka potenciálně nebezpečné mikroorganismy. Největší procentuální zastoupení měl u obou způsobů chovu stejný bakteriální rod (Firmicutes). Na klecových vejcích byly nalezeny bakterie z 22 různých kmenů, na vejcích z volného chovu 21 kmenů. Patogenní bakterie se na obou typech vajec vyskytovaly v méně než 5% z celkového množství bakterií. Pět ze šesti hlavních skupin patogenních bakterií bylo ve větším zastoupení na klecových vejcích. Salmonella, tedy nejznámější „vaječný patogen“ byla přítomna na klecových vejcích v 0,15%, na vejcích z volného chovu dokonce jen v 0,001%.

Na dané téma existuje mnoho dalších studií. Jejich výsledky se však různí. Vypadá to tedy, že nestačí porovnávat jednotlivé způsoby chovu, abychom zjistili, která vejce jsou „nejčistší“. protože i chovy stejného typu se mohou velmi lišit v konkrétních podmínkách – rozdílné způsoby větrání, typy podestýlky, velikost chovu, hygienická opatření, doprava vajec,  původ a věk slepic….

Faktory ovlivňující kontaminaci vajec jsou zejména prašnost prostředí a složení tohoto prachu, množství slepic na metr krychlový a různá následná manipulace s vejci. Studie z USA z roku 2013 (4) navíc zjistila, že nezanedbatelný vliv na mikrobiální faunu vejce má plemeno slepice.

Co z toho tedy vyplývá? Zejména to, že nelze tvrdit, že by vejce z obohacených klecí byla nejméně riziková z hlediska množství a typu mikroorganismů.

Na textu k dalším argumentům se pracuje

Argumenty proti klecím byly: v klecích nemají slepice možnost projevovat přirozené chování – hrabání a vyhledávání potravy, popelení, hřadování, dále nevyhovující fyzický stav slepic – např. vypelichání vysoce nad rámec běžného přepeřování. Paní Šonková vysvětlila, že obohacené klece ze své podstaty nemohou zajistit dostatečné welfare – jejich velikost je nedostatečná, bidýlka ani hnízda neplní své funkce, popeliště kvůli prašnosti nemohou obsahovat dostatečné množství materiálu. Velkochovy navíc škodí životnímu prostředí. Cena vajec po zrušení klecových chovů by údajně nebyla tak dramaticky rostoucí, ačkoli s určitým nárůstem cen počítat můžeme.

Dále se řešil dovoz vajec – pan Jandejsek naznačoval, že ačkoli existuje platná evropská legislativa zavazující všechny členské státy k dodržování předepsaných standardů v chovech, zejména zákaz používání neobohacených klecí, vejce  produkovaná v Polsku mnohdy tyto standardy nesplňují. Paní Šonková poukázala na to, že pokud to tak skutečně je, jedná se o nezákonné jednání a klamání spotřebitele. Pan Jandejsek by proto, pokud má o tomto důkazy, měl věc nahlásit na vyšších místech, aby bylo zajištěno prošetření.

Velmi zajímavé je, že pan Jandejsek, ačkoliv tvrdí, že neklecová vejce jsou kontaminovaná, „nezdravá pro naše děti a vnoučata“, sám údajně chová doma slepice.

Zdroje:

1: A. Huneau-Salaün, V. Michel, D. Huonnic, L. Balaine & S. Le Bouquin (2010) Factors influencing bacterial eggshell contamination in conventional cages, furnished cages and free-range systems for laying hens under commercial conditions, British Poultry Science, 51:2, 163-169, DOI: 10.1080/00071668.2010.482462

2: SANDILANDS, Victoria a P. M. HOCKING, ed. Alternative systems for poultry: health, welfare and productivity. Wallingford: CABI, c2012. Poultry science symposium. ISBN 978-184593824-6.

3: NEIRA, Carmen, Amanda LACA, Adriana LACA a Mario DÍAZ. Microbial diversity on commercial eggs as affected by the production system. A first approach using PGM. International Journal of Food Microbiology[online]. 2017, 262, 3-7 [cit. 2019-02-14]. DOI: 10.1016/j.ijfoodmicro.2017.09.008. ISSN 01681605. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0168160517303963

4: JONES, D. R. a K. E. ANDERSON. Housing system and laying hen strain impacts on egg microbiology. Poultry Science [online]. 2013, 92(8), 2221-2225 [cit. 2019-02-14]. DOI: 10.3382/ps.2012-02799. ISSN 0032-5791. Dostupné z: https://academic.oup.com/ps/article-lookup/doi/10.3382/ps.2012-02799